Archeologické výzkumy v Třebíči v letech 2021–2024 odhalily dosud neznámé osídlení z 12. a 13. století. Nálezy dokládají existenci dvou dvorců, z nichž se dochovaly unikátní konstrukce. Objev významně upřesňuje vývoj lokality a osvětluje dosud málo známou problematiku elitních sídel v 12. a na počátku 13. století.
Hrob z 2. pol. 12. stol. a relikt zdiva neznámé profánní stavby, Třebíč
Dva záchranné archeologické výzkumy proběhly v rámci rekonstrukce infrastruktury v historickém centru Třebíče. První z odkrytých areálů, situovaný na dnešním Karlově náměstí, byl dendrochronologicky datován do 40.–80. let 12. století. Tvořila jej nadzemní obytná stavba obklopená řemeslným okrskem. Místo je mimo jiné výjimečné dochovanými základy dřevěných konstrukcí. Druhý dvorec vznikl na přelomu 12. a 13. století v okolí kostela sv. Martina a byl částečně obehnán masivním příkopem a dřevěnou palisádou a postupně zanikl v průběhu 13. století.
Již před vznikem dvorce existoval v tamním prostoru hřbitov využívaný až do raného novověku. Přítomnost nejstarších hrobů z 12. až počátku 13. století naznačuje, že se zde nacházel i románský předchůdce dnešního kostela, vybudovaný před lokací města, tj. vyměřením dnešního půdorysu kolem Karlova náměstí a obdařením lokality městskými právy. Po zániku opevnění dvorce byl zasypaný příkop využit k ne zcela běžnému aktu, a to k nepietnímu uložení těl několika dospělých mužů. S největší pravděpodobností šlo o popravené; nelze přitom vyloučit, že místo jejich uložení bylo zároveň i místem popravy. Pomocí radiokarbonové metody se ukázalo, že těla byla pohřbena v průběhu 13. století, tedy opět před založením města v jeho dnešním půdorysu.
Ačkoliv se předlokační osídlení v jádru Třebíče na základě starších výzkumů předpokládalo, jeho rozsah a stáří očekávány nebyly. Překvapivá je zejména přítomnost dvou areálů, které lze spojit s působením elit, v takto těsné blízkosti – dvorce od sebe dělí pouhých 130 metrů. Toto zjištění je výjimečné i v celostátním kontextu, podobně jako stav zachování staršího z dvorců.
Muzeum Vysočiny Jihlava se zasloužilo o profesionální provedení výzkumů, které realizovalo ve spolupráci s Archaiou Brno, z. ú. Vedoucí výzkumů Mgr. Aleš Hoch, Ph.D., koordinoval práci zapojených organizací a dalších odborníků, zejména v oblasti přírodovědných analýz. V širším autorském kolektivu připravil populárně-naučnou publikaci Zmizelá Třebíč – výpověď archeologie k dějinám města a dvě stálé expozice: Zmizelá Třebíč a Komnata života a smrti. Významná byla rovněž podpora ze strany města Třebíče, které financovalo nejen výzkumy, ale nad rámec svých standardních povinností zajistilo také vznik expozic a doplňující přírodovědné analýzy.
Nominuje NPÚ, ÚOP v Telči.
Na cenu NPÚ v kategorii Objev, nález roku je navrženo Muzeum Vysočiny Jihlava, p. o., zastoupené vedoucím archeologického oddělení Mgr. Alešem Hochem, Ph.D., a město Třebíč, zastoupené starostou Mgr. Pavlem Pacalem.
