Bývalé dělostřelecké skladiště nacházející se v blízkosti Korunní pevnůstky v Olomouci bylo v květnu tohoto roku prohlášeno kulturní památkou. Stavba bude zahrnuta pod kulturní památku Korunní pevnost s ravelinem č. 27, rej. č. ÚSKP 31013/8-1727.
Korunní pevnůstka, je co do své polohy a původní vazby na historické jádro města Olomouce, jednou z nejzachovalejších součástí původní bastionové pevnosti Olomouc. Zahrnuje nejen vlastní linii fortifikace z jednoho bastionu a dvou půlbastionů, ale také plochu v týlu pevnůstky. V rámci původního prostoru je zachována bastionová hradba s vjezdovou branou, opatřenou portálem, na vnitřní straně s navážecími rampami na valiště. V rámci historické modernizace barokní fortifikace Olomouce v průběhu 50. let 19. století, došlo také k modernizaci prostoru Korunní pevnůstky nejen v řešení dělostřeleckých postavení, ale především výstavbou dělostřeleckého skladu č. 1 a v jistém časovém odstupu i druhého dělostřeleckého skladu. Z barokní stavební fáze se zde zachoval objekt strážnice. V areálu Korunní pevnůstky se dále nachází objekt prachárny.
Objekt dělostřeleckého skladu č. 2 představuje integrální součást historických budov v prostoru Korunní pevnůstky v Olomouci a souvisí s její částečnou modernizací v polovině 19. století. Výstavba byla jedním z nezbytných kroků rozsáhlé modernizace a přeměny pevnosti Olomouc v táborovou pevnost, probíhající v zásadě mezi lety 1854 a 1866. S vývojem politické situace kolem Krymské války (1853–1856) došlo k ochladnutí vztahů s Ruskem a Rakouská monarchie se začala připravovat na válečný konflikt. Kromě plánování výstavby táborové pevnosti v rámci prstence fortů, se řešil velký problém nedostatku vhodných skladovacích prostor pro dělostřelecký materiál. Při armování pevnosti se na objektech olomoucké pevnosti nacházelo celkem 525 děl a v dělostřeleckých skladech ještě 192 (celkové počty 717 kanonů, moždířů a houfnic).
Bývalé dělostřelecké skladiště č. 2 (č. p. 940) je dokladem vojenské funkční stavby s minimem architektonických výrazových prostředků s důrazem na zajištění dobových nejoptimálnějších podmínek pro skladování dělostřeleckého materiálu.
Přízemní jednopodlažní nepodsklepený objekt je vystavěn na půdorysu protáhlého obdélníka, původně zakončený sedlovou střechou se skládanou krytinou z přírodní břidlice. Stavba je opatřena fragmenty vápenné hladké omítky a ukončena na delších stranách profilovanou fabionovou korunní římsou, vyskládanou z cihlových tvarovek. Jižní delší strana budovy je desetiosá s dvoukřídlými vraty ve střední ose a ve východní polovině skladbou původně menších přibližně čtvercových oken s pískovcovým ostěním, osazených jednoduchými dvoukřídlými či jednokřídlými okny, dělenými do kříže. Okna v západní polovině stavby jsou ve dvou osách podélná na výšku se stlačeným segmentovým záklenkem, následována jedním rozměrově širším oknem. Hlavní západní vstupní průčelí je trojosé ve středu s jednoduchými obdélnými dveřmi a plechovou stříškou, po stranách s dvoukřídlými okny nepůvodních proporcí. Původně jedním oknem je členěna východní štítová fasáda. Východní polovina stavby odráží vnitřní halové řešení a zachovala si vzhled blížící se původnímu stavu.
Vnitřní dispozice je odlišně řešena ve východní a západní polovině stavby. Ve východní části se zachovalo původní halové řešení jednotraktové dispozice. Přibližně ve středu je vloženo jednoramenné celodřevěné schodiště se zábradlím do krovu. Západní polovina dispozice byla v pozdějším období po výstavbě upravena na dvoutraktovou. Na západní straně je vstup krátkou chodbou s výrazně stlačenou valenou klenbou, odkud jsou po stranách přístupné dvě místnosti na severu přibližně čtvercová, na jihu podélná.
Po zrušení pevnosti Olomouc zůstal areál se stavbami i nadále využíván armádou a to i po vzniku Československa. V roce 1967 došlo k vydělení přibližně severní poloviny týlu a jeho adaptaci na botanickou zahradu a zahradu národů (Flora Olomouc). Teprve na sklonku 20. století byl areál Korunní pevnůstky předán městu Olomouc. V roce 2008 získal stavbu skladiště, již ve špatném stavebně technickém stavu, do vlastnictví stávající vlastník Muzeum olomoucké pevnosti. Od té doby se pokouší zajistit finanční prostředky k jeho opravě.
Stavba je již dlouhodobě nevyužívaná a v současnosti chátrá. Prohlášením věci za kulturní památku se však vlastníkovi otevírá možnost čerpat finanční prostředky prostřednictvím dotačních titulů, stejně jako možnost využít bezplatné poradenské činnosti NPÚ, územního odborného pracoviště v Olomouci, při případné obnově památky.
Odkazy:
https://pamatkovykatalog.cz/korunni-pevnost-s-ravelinem-c-27-537310
https://www.npu.cz/cs/uop-olomouc/sluzby/odborne-poradenstvi
https://mk.gov.cz/dotacni-programy-cs-237
Fotodokumentace:
Obr. 1 Olomouc, bývalé dělostřelecké skladiště č. 2, pohled od jihozápadu. Foto: NPÚ, ÚOP v Olomouci
Obr. 2 Olomouc, bývalé dělostřelecké skladiště č. 2, pohled od severozápadu. Foto: NPÚ, ÚOP v Olomouci
Obr. 3 Olomouc, bývalé dělostřelecké skladiště č. 2, pohled od jihovýchodu. Foto: NPÚ, ÚOP v Olomouci
Obr. 4 Olomouc, bývalé dělostřelecké skladiště č. 2, pohled do interiéru. Foto: NPÚ, ÚOP v Olomouci
Obr. 5 Olomouc, bývalé dělostřelecké skladiště č. 2, pohled do interiéru. Foto: NPÚ, ÚOP v Olomouci
Obr. 6 Olomouc, bývalé dělostřelecké skladiště č. 2, pohled do interiéru. Foto: NPÚ, ÚOP v Olomouci
