Tanec jako pocta Vltavě – rozhovor s Jiřím Bubeníčkem

Letos je to 150 let, kdy se Bedřich Smetana zúčastnil prvního uvedení své symfonické básně Vltava. Nelze napsat, že si ji vyslechl, jednapadesátiletý skladatel byl v té době už zcela hluchý a ve stejném stavu Vltavu také celou zkomponoval. Skladba stvořená jen v jeho představách se stala součástí cyklu Má vlast, který zaujímá v české hudbě mimořádnou pozici. Právě Mou vlast zvolila v roce 1929 Česká filharmonie jako hudební materiál pro svoji první gramofonovou desku, provedení cyklu otevírá každoročně festival Pražské jaro.

Výročí premiéry Vltavy přivedlo Národní památkový ústav k nápadu připomenout symbolický i praktický význam této řeky ve všech podstatných souvislostech, přírodních, kulturních, společenských i hospodářských. Součástí projektu VLTAVA slavná & splavná, který probíhá po celý rok 2025, bude řada kulturních akcí, edukačních programů, přednášek i prohlídek vltavských památek. Svůj díl do projektu v červenci přidá také Jiří Bubeníček.

Kariéra známého tanečníka a choreografa je spojena s baletem Hamburské státní opery nebo s drážďanskou Semperovou operou, jeho choreografie uvádějí prestižní scény po celém světě. Pro Veltrusy připravil Jiří Bubeníček program propojující klasiku s novou tvorbou, a to včetně jeho vlastní, například duetu z baletu The Piano, který vytvořil pro Royal New Zealand Ballet, nebo tria z baletu Zwischen den Welten pro soubor Thüringer Staatsballett, premiérovaného v dubnu 2025. Ze Smetanovy Mé vlasti vybral tři části, kromě titulní skladby projektu Vltavy choreograficky pro večer ve Veltrusech zpracoval také Šárku a Tábor.

Jak jste přistupoval ke skládání programu pro večer v zámeckém parku Veltrusy? 

Když připravuji jakýkoliv program, tedy dramaturgii večera, snažím se vybírat takové baletní kusy, které budou pro diváky nejen zajímavé, ale i kvalitní. Vždy mi záleží na tom, aby si diváci odnesli domů nezapomenutelný zážitek – ať už je osloví vybrané baletní části, výjimečné osobnosti ze světa baletu, nebo krásná hudba. Jelikož jde o letní večer pod širým nebem, budu moc rád, když si ho diváci užijí spolu s námi.

Vrcholem večera budou choreografie tří částí Mé vlasti. Co pro vás osobně znamená Smetanova hudba a jak jste přistupoval k její taneční interpretaci? 

Smetanova hudba je nádherná, hluboce vlastenecká. Při její interpretaci jsem k ní přistupoval s velkým respektem, studoval jsem ji detailně a četl vše, co k ní sám skladatel napsal. Cítím v ní duši českého národa a naši bohatou historii. Snažím se, aby choreografie přesně odpovídala hudbě, vyjadřovala její nálady, barvy i emoce. A například Šárku jsem zpracoval jako krátký příběh o Ctiradovi a Šárce.

Baletní adaptace části Vltava zní jako velká výzva. Jak se dá pohybem zachytit proud řeky, její klid i dramatičnost?

Vltavu tančí především dívky, které mají nádherné lehké kostýmy z unikátní látky dovezené až z Osaky z Japonska. Patřil jsem mezi první choreografy, kteří ji použili, je mimořádně lehká a obsahuje jemně třpytivá vlákna, která nádherně evokují vodu. Inspirací byla samotná řeka i příběhy, jež se k ní vážou – jak plyne kolem Vyšehradu, nebo třeba drobný motiv s vodníkem. Vše je ztvárněno abstraktně, ale pozorný divák si v tom jistě něco najde.

Podle jakého klíče jste oslovoval protagonisty večera? 

Vybral jsem především sólisty významných baletních souborů a divadel. Velmi si vážím toho, že pozvání přijali skvělí tanečníci nejen z Národního divadla v Praze, ale i z baletních souborů v Mnichově, Budapešti, z Itálie, Bulharska a z dalších zemí. Diváci se mohou těšit na pestrý večer s výjimečnými umělci z různých koutů Evropy.

Součástí večera budou také ukázky vaší vlastní tvorby pro evropské taneční scény. Jaká témata a emoce v těchto choreografiích zpracováváte? 

Ve dvou ukázkách z celovečerních baletů se věnuji tématům lásky a odloučení. Objevuje se v nich touha, něha, ale i duševní bolest, tedy emoce, které ke vztahům bohužel někdy patří. Snažím se je ztvárnit citlivě, tak aby diváka skutečně oslovily.

Představení se koná pod širým nebem v zámeckém areálu. Ovlivňuje prostředí způsob, jakým choreografii tvoříte a jak ji diváci vnímají? 

Na samotný způsob tvorby choreografie prostředí zásadní vliv nemá, ale při výběru programu jsem samozřejmě myslel na to, aby si diváci večer opravdu užili. Chci, aby si odnesli silný zážitek – z pohybu, hudby i vystoupení skvělých umělců. Zámecký park ve Veltrusech poskytne nádherné kulisy, v létě je tam krásně. A díky blízkosti Vltavy to celé získá jedinečnou atmosféru.

Co byste si přál, aby si z vašeho představení diváci odnesli? 

Budu moc rád, když moje choreografie, stejně jako práce všech umělců a lidí, kteří se na projektu podílejí, diváky pohladí na srdci. Věřím, že půjde o silný a nezapomenutelný umělecký zážitek letošního léta a i divadelní sezóny.

Článek převzat z magazínu E15.