Výstavy
V mázhauzu domu U Zlatého slunce v Plzni, v sídle plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu, jsou instalovány volně přístupné panelové výstavy. Obměňovány jsou několikrát ročně.
Právě probíhá:
(aktualizováno 2. 6. 2025)
Panelová fotografická výstava
Město v plamenech – Spojenecké nálety na Plzeň v dubnu 1945
(květen–červenec 2025)
Výstavu kromě doprovodného textu tvoří především na osm desítek dobových fotografií, pořízených v letech 1940 až 1945 po spojeneckých náletech na Plzeň. Větší část z nich zachycuje škody po leteckém útoku provedeném v dubnu 1945.
Plzeň se v letech druhé světové války stala na mapách leteckých sil Velké Británie a USA strategickým cílem číslo 1. Mohla za to továrna Škoda a také zdejší železniční uzel.
Škodovy závody se po březnu 1939 staly jedním z nejvýznamnějších dodavatelů zbraní a munice pro Wehrmacht, Luftwaffe, německé námořnictvo a armády dalších států. Vyráběla se zde děla systému Škoda a licenčně také děla německé konstrukce. V první polovině války plzeňská Škodovka kromě toho produkovala také německé polopásové tahače děl. Od léta 1944 zdejší zbrojovka vyráběla německé stíhače tanků typu Hetzer s kanonem ráže 7,5 cm. Tak tomu bylo po celou dobu války až do 25. dubna 1945. Německá okupační moc si význam podniku plně uvědomovala a snažila se zajistit jeho adekvátní ochranu. Protiletecká obrana města, resp. Škodových závodů, v letech války součásti koncernu Herman Göring Werke, byla budována již od roku 1940.
Již v roce 1940 uskutečnili Britové celkem tři nálety na Škodovku s úmyslem vyřadit zbrojovku z provozu. Na další útok proti Plzni si piloti RAF počkali do dubna 1942, kdy za pomoci čs. parašutistů ze skupin Silver A, Out Distance a Anthropoid napadlo šest strojů Stirling plzeňskou oblast, aniž by však skutečný cíl alespoň poškodily. O měsíc později Britové pokus zopakovali. I tentokrát bomby dopadly zcela mimo určenou lokaci. V dubnu a květnu 1943 britské letectvo útočilo proti Plzni opět, pumy ale z větší části dopadly jinam. Již v únoru 1944 se nad Plzní objevily americké bombardéry, zprvu omylem, a od října téhož roku s konkrétním záměrem napadnout a zničit Škodovy závody. Snaha US Army Air Force vyřadit zbrojovku Škoda z provozu vyvrcholila pouhé dva týdny před koncem druhé světové války v Evropě. Celý duben 1945 vstoupil do dějin západočeské metropole jako čas plný strachu, bolesti, zmaru a obětí. Na 770 mrtvých civilistů, obyvatel města, válečných uprchlíků, ale i příslušníků Wehrmahtu a dalších si vyžádaly celkem tři nálety, provedené od 17. do 25. dubna 1945. Cíl číslo 1 byl konečně zničen, stejně jako plzeňský železniční uzel. Spolu s nimi ale exploze bomb zbořily nebo těžce poškodily na 1 300 domů. Dalších přes 8 tisíc staveb zaznamenalo lehčí škody.
Autorem výstavy je Mgr. Karel Foud.
